Přehled slovenských dějin. Slovenská revolúcia

stav knihy: bez väzby, len karónový obal Přehled slovenských dějín od Roberta Kálala je zásadní a klasické dílo slovenské i československé historiografie. Kniha poprvé vyšla v roce 1923 (nakladatelství L. Mazáč v Praze) a ve své době měla obrovský význam pro formování historického povědomí nově vzniklé první Československé republiky.Zde je stručný přehled a kontext tohoto významného díla:Hlavní charakteristika a kontext dílaRobert Kálal (český pedagog, spisovatel a publicista, který se intenzivně věnoval česko-slovenské vzájemnosti) napsal tuto knihu s jasným cílem: přiblížit dějiny Slováků širší veřejnosti, a to jak slovenské, tak české.Klíčové rysy knihy:Idea česko-slovenské vzájemnosti: Kniha je psána v duchu tehdejšího oficiálního státního narativu (čechoslovakismu), ale s hlubokým respektem ke specificky slovenským dějinám, kultuře a útrapám pod maďarskou nadvládou.Přístupný styl: Nejde o suchopárnou akademickou učebnici, ale o čtivý, vlastenecky laděný přehled, který měl posílit národní hrdost a vzdělanost.Chronologický záběr: Kálal mapuje slovenské dějiny od nejstarších dob (příchod Slovanů, Velká Morava) přes staletí v Uherském království, dobu národního obrození (štúrovci) až po vyvrcholení v podobě vzniku ČSR v roce 1918.Struktura historického výkladu (podle Kálala)Kálal v knize rozděluje slovenské dějiny do několika zásadních epoch:Epocha / ObdobíHlavní téma podle KálalaÚsvit dějin & Velká MoravaPříchod Slovanů, cyrilometodějská mise a Svatoplukova říše jako společný kořen Čechů a Slováků.Začlenění do UherskaZtráta samostatnosti, Matúš Čák Trenčanský (vnímán jako obránce slovenského území) a vliv husitství na Slovensku.Doba reformace a protireformaceKulturní rozkvět, používání biblické češtiny (kraličtiny) jako spisovného jazyka slovenských evangelíků.Národní obrození (19. století)Klíčová role Antonína Bernoláka a následně Ľudovíta Štúra při kodifikaci spisovné slovenštiny; revoluční roky 1848–1849.Doba útlaku (Dualismus)Období po rakousko-uherském vyrovnání (1867), tvrdá maďarizace, zavírání Matice slovenské a slovenských gymnázií.Osvobození (1918)První světová válka, zahraniční odboj (Masaryk, Štefánik, Beneš) a Martinské prohlášení, kterým se Slováci přihlásili ke společnému státu.